Reakce na nepravdivé argumenty zveřejnění na serveru hlidacstatu.cz

Reakce SFDI na článek „Elektronické dálniční známky vyjdou dráž než papírové“ uveřejněný na serveru hlidacstatu.cz dne 20.1.2020

Dovolujeme si reagovat na uvedená prohlášení v článku komentářem přímo k jednotlivým tvrzením. Pro přehlednost jsme naše odpovědi zvýraznili modrou barvou.

 

„Ministerstvo dopravy vydalo prohlášení, že elektronické dálniční známky oproti těm papírovým ušetří státní kase stamiliony a celý systém se výrazně zefektivní. Pokud se však podíváme na statistiky a porovnáme náklady, opak je pravdou. Celkové náklady na papírové známky činily za poslední 4 roky celkem 1,212 miliardy Kč. Elektronický systém dálničních známek vychází dle odhadů na 1,513 miliardy. Ve výsledku si tak stát za nový systém ještě připlatí ročně desítky milionů korun navíc.“

S tímto tvrzením se SFDI zásadně neztotožňuje. V současnosti činí celkové roční náklady na papírové dálniční známky 336 000 000 Kč. Oproti tomu roční ekonomický plán elektronické dálniční známky počítá s částkou 208 809 231,75 Kč. Výsledný rozdíl je tedy zmíněných 127 190 768,25 Kč úspory každý rok.

 

1. První část je kritizovaná zakázka na e-shop a informační systém za 401 mil. Kč bez DPH na 4 roky, tzn. 485 mil. Kč s DPH.

Jednoznačně odmítáme pojmenování e-shop pro celý systém EDAZ. Jedná se o významný informační systém veřejné správy, který v sobě obsahuje funkcionalitu pro elektronický prodej. Ekonomický plán projektu počítá s provozem systému na období 10 let, proto roční náklady spojené se systémem EDAZ vychází na 84,4 mil. Kč (za předpokladu rozložení pořizovacích nákladů na 10 let a rozložení provozních nákladů a nákladů na rozvoj 2 000 člověkodnů na 4 roky). Detailní rozbor ceny je uveden v tabulce níže.

 

2. Součástí neúměrně vysoké ceny 401 mil. Kč nejsou náklady na poplatky za koupi dálničních známek přes internet platební kartou. Vzhledem k vysokým cenám kupónů se dá očekávat poměrně nízká provize za platby platebními kartami – mezi 0,6 % a 0,7 % z nominální hodnoty. MD odhaduje, že přes internet si známku koupí 20 až 40 % zákazníků a toto procento poroste. V roce 2018 se prodalo 6,8 milionu kupónů dohromady za 5,2 miliardy Kč. Při prodeji 40 % kupónů přes internet s poplatkem 0,65 % z hodnoty transakce se jedná o náklady ve výši 33,8 milionu Kč ročně, neboli 135 mil. Kč za 4 roky.

Podle našich výpočtů je odhad nákladů na platební bránu za 4 roky 61,5 mil. Kč, tzn. 15 mil. Kč za rok.
Pro stanovení platebních nákladů jsme vycházeli z cenového modelu MIF++, který je třísložkový:

Složka 1: MIF - interchange fee. Mezibankovní poplatek, který je částečně regulovaný (pro evropské karty). Tato část je stejná pro všechny účastníky trhu.

Složka 2: Poplatky karetních asociací. Tato část je stejná pro všechny účastníky trhu.

Složka 3: Poplatek poskytovatele platebních služeb, který bude soutěžen.

Pokud dojde ke změně prvních dvou složek (např. se změní regulace), tato změna se automaticky promítne. Protože se obecně předpokládá další pokles regulované interchange fee, chrání tento model SFDI před uzavřením dlouhodobě nevýhodné smlouvy s jednou fixní sazbou.

Celkový náklad SFDI pak bude váženým průměrem nákladů jednotlivých typů karet s jejich podílů. Ten bude jiný než u běžných e-shopů se spotřebním zbožím, protože lze očekávat vyšší podíl business karet (krátkodobé služební cesty do ČR autem) a mimoevropských karet (turismus). Již dnes víme, že většinu krátkodobých známek si koupí cizinci. Nejistota v odhadu celkového průměrného procentuálního nákladu na transakci spočívá právě v jejich podílu. Proto jsme do kalkulace použili opatrnější odhad 0,9 %.

Tento odhad nemá žádný vliv na budoucí náklady SFDI a systému EDAZ. Skutečný náklad bude ovlivněn skutečným podílem různých typů karet (který ovlivní zákazníci a obecně ekonomická realita, SFDI jej ovlivnit nemůže) a MIF++ model je zvolen tak, aby SFDI vždy dosáhlo té nejlepší ceny.

Uvádíme na pravou míru: „Vzhledem k vysokým cenám kupónů se dá očekávat poměrně nízká provize za platby platebními kartami – mezi 0,6 % a 0,7 % z nominální hodnoty.“

60 % počtu všech prodaných známek jsou ty krátkodobé s cenou 310 Kč, resp. 440 Kč. Nejedená se tedy o „vysokou cenu“ - průměrná částka karetní transakce na internetu je 1005 Kč (údaje za rok 2018).

 

3. Mnohé to překvapí, ale další náklady na IT spolkne systémová integrace, podpora provozu a kontrola dodavatelů. MD očekává náklady ve výši 10 mil. Kč bez DPH ročně, tzn. 48 mil. Kč za 4 roky s DPH.

Předpokládaná cena za služby systémového integrátora je maximálně 36 mil. Kč na 4 roky, tj. maximálně 9 mil. Kč ročně. Fakturace bude vždy probíhat podle vykázaného počtu odpracovaných hodin.

 

4. Velkou část nákladů tvoří zakázka na distribuci e-kupónů v kamenných obchodech, v odhadovaných nákladech 577 mil. Kč za 4 roky s DPH. Výrazné snížení ceny nemůžeme očekávat, do tendru se přihlásila pouze jediná firma.

Nesouhlasíme s uvedenými fakty. Smlouva na zajištění sítě obchodních míst bude uzavřena na 5 let. Předpokládané náklady činí 477 mil. Kč na toto období, tj. ročně 95,4 mil. Kč.

 

5. Nesmíme zapomenout na kamerové systémy na mýtných branách, kamery ve vozech Policie ČR, software na rozpoznávání SPZ (v kamerách) a náklady na komunikaci. Tuto část systému podle našich informací realizuje podřízená organizace Ministerstva dopravy CENDIS. Odhadované náklady provozu jsou 250 mil. korun s DPH za 4 roky. (Ministerstvo nám opakovaně odmítá předložit rozpočet či odhad nákladů na tuto zakázku, jeden z našich zdrojů mluví o až 350 mil. Kč.)

Kamerové systémy na mýtných branách v této fázi projektu neslouží pro automatické pokutování přestupků. Budou využity pro statistické účely nejen v případě úhrad elektronické dálniční známky, ale i v jiných agendách. Náklady tak budou sdílené i s jinými institucemi. SFDI doposud nemá v tomto případě uzavřenou smlouvu s dodavatelem.

 

6. Posledními dosud známými náklady jsou finance na pořízení 40 speciálně vybavených policejních vozů a vozů celní správy na kontrolu dálničních kupónů na dálnicích. Ty jsou nutné ze dvou důvodů: 1) kamery na branách budou až za dva roky; 2) legislativa pro elektronické dálniční známky obsahuje takové výjimky z placení, které není možné kontrolovat kamerami na branách. Dosud odhadované náklady na pořízení jednoho vozidla jsou 1.5 milionu Kč s DPH, celkem tedy 60 mil. Kč. Obnova vozidel má být prováděna každé dva roky, takže celkové náklady na 4 roky jsou 120 mil. Kč.

Tyto informace jsou nepravdivé. Náklady na zajištění dohledu a kontroly v silničním provozu ze strany Policie ČR a Celní Správy ČR nejsou součástí nákladů systému. SFDI bude vykonávat roli centrálního zadavatele. Pro tyto orgány státu zajistí veřejnou soutěž na nákup vozidel, včetně jejich vybavení. Samotné plnění, tedy platbu, budou řešit kontrolní složky samostatně.

 

7. Dosud uzavřené malé zakázky (obvykle zakázky malého rozsahu ve výši maximálního limitu, do kterého se nemusí soutěžit) do výpočtu pro větší přehlednost zahrnujeme najednou, ve výši 23 mil. Kč s DPH.

Přípravné práce - ne všechny uvedené výdaje souvisí pouze s projektem elektronické dálniční známky. Například konzultační a analytické činnosti v oblasti IT či řešení kybernetické bezpečnosti se vztahují také na další činnost SFDI. Náklady související jsou v roční výši 20 mil. Kč na 4 roky, tj. 5 mil. Kč/rok.

Jednotlivé výše uváděné částky přehledně shrnuje tato tabulka: