Tisková zpráva obsahující analýz rozvolněného financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) u stavby I/42 Brno VMO Dobrovského B
1) Na základě zpracovaného interního auditu SFDI a zpracované analýzy firmou Ernst & Young, s.r.o..
(nezávislého zhodnocení nastaveného financování u akce I/42 Brno VMO Dobrovského B ke vztahu ke standardnímu modelu financování státu, tj. prostředkům krytými dluhopisy či jinými finančními nástroji na úrovni státu, posouzení možnosti zobecnění závěrů analýzy rozvolněného financování pro financování dalších akcí dopravní infrastruktury v budoucnu včetně provedení SWOT analýzy a posouzení nastavení smlouvy a průběh plateb ŘSD vůči zhotoviteli ve vztahu k platné legislativě).
- Státní fond dopravní infrastruktury financoval prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) výstavbu I/42 Brno VMO Dobrovského tunely B, která dle dohody se zhotovitelem byla realizovaná formou rozvolněného financování.
- Rozvolněné financování bylo realizováno ve formě postoupení pohledávek zhotovitele vůči ŘSD bance v období let 2008-2013.
- Stavební projekty tohoto typu se obvykle financují dle průběhu výstavby díla z finančních prostředků státu, kde se případný nedostatek finančních prostředků řeší vydáním státních dluhopisů.
- SFDI si nechalo vypracovat interní i externí analýzu, která by zhodnotila výhodnost financování stavebních projektů formou postoupení pohledávek zhotovitele vůči příjemci bance.
2) Alternativní možnosti financování na úrovni státu
- Mimo rozvolněného financování stát standardně využívá také dluhové financování pomocí krátkodobých nebo dlouhodobých cenných papírů.
- Ke krátkodobému financování jsou vhodné státní cenné papíry vydávané ČNB s dobou splatnosti nepřesahující 1 rok – tzv. pokladniční poukázky.
- K dlouhodobému financování jsou vhodné dlouhodobé státní dluhopisy (doba splatnosti je delší než 1 rok) vydává ČR skrze ČNB.
- PPP projekty, kde do financování je zapojen soukromý sektor, který by se společně s ŘSD podílel nejen na řízení a realizaci stavby, ale také na rizicích a benefitech s tím spojených.
3) Porovnání rozvolněného financování s financováním na úrovni státu
- V případě, že by ŘSD použilo krátkodobého financování (pokladniční poukázky), došlo by ke snížení úrokových nákladů téměř o polovinu, než náklady rozvolněného financování.
- Z čistě finančního pohledu se proto jeví rozvolněné financování pro projekt Dobrovského tunely jako méně výhodné, než financování na úrovni státu. Zároveň se předpokládá, že financování na úrovni státu ČR by bylo dostupné a nemělo by vliv na výši úrokové míry, kterou stát platí svým věřitelům.
4) Ekonomický závěr
- Zapojení soukromého subjektu s sebou přináší dodatečné náklady financování v podobě vyšší úrokové míry, která pokrývá rizika a marži banky a zapojení zhotovitele do financování projektu.
- Rozvolněné financování má však oproti vydávání státních pokladničních poukázek či dluhopisů také výhody, zejména může umožnit pokračovat s projektem výstavby i pokud stát krátkodobě nemá dostatek finančních prostředků a nedochází k okamžitému zvýšení státního dluhu.
- Při porovnání s konceptem PPP rozvolněné financování nepřináší výhody ve formě zefektivnění budování, provozování či údržby stavby, avšak obdobně jako PPP vede k vyšším nákladům financování.
- Obecně lze proto považovat rozvolněné financování pro státní projekty jako méně vhodnou základní variantu financování staveb, než prostřednictvím státních cenných papírů, z důvodu vyšších nákladů na financování bez dodatečných benefitů ze strany zapojení soukromého subjektu (jako tomu je u PPP projektů). Jeho využití je vhodné ponechat spíše na ty situace, kdy stát není schopen poskytnout finanční prostředky a náklady na zastavení projektu jsou významně vyšší, než dodatečné náklady rozvolněného financování.
Plná verze zprávy zpracovaná firmou Ernst & Young, s.r.o. je k dispozici orgánům státní správy i třetím osobám s tím, že jim bude na požádání zaslaná elektronická verze v pdf s průvodním dopisem.
Kontaktní osoba: ilona.mateju@sfdi.cz.
